www.canicom.cz

PRINCIP ČINNOSTI

ELEKTRONICKÝCH VÝCVIKOVÝCH OBOJKŮ

Elektronický výcvikový obojek, známější často pod nepřesným označením elektrický obojek, se skládá ze dvou částí - povelové (vysílací), pomocí které vysílá osoba provádějící výcvik podněty psu, a přijímací, tvořené obojkem s přijímačem. Obě části jsou velmi lehké, avšak dostatečně robustní a odolné. Ovladač drží cvičitel v ruce, popř. jej má zavěšen na krku, snadno se rovněž vejde do kapsy. Podněty jsou dvojího druhu: zvukové (resp. ultrazvukové) signály a slabé elektrické impulsy (stimulace). Další možností je použití vibrací místo zvukového signálu. Zvukový signál (popř. vibrace) slouží jako upozornění psu, popř. může také nahradit na velké vzdálenosti běžnou ultrazvukovou píšťalku. V případě, že pes neuposlechne slovní nebo jiný povel, může být vyslán elektrický impuls. Ten je sice pro psa zcela neškodný, avšak dostatečně nepříjemný a cvičený pes si jej velmi rychle spojí s neuposlechnutím vydaného povelu, takže obvykle postačuje jen málo slabých impulsů a pak už stačí jen slovní povel doplnit zvukovým signálem. Po zafixování povelu stačí už jen slovní povel. Alternativou je naopak vyslání slabého elektrického impulsu vždy, když pes něco udělá správně, tedy jako pochvala. Slabé "zabrnění", psovi příjemné, má podobnou funkci jako "poplácání" (což je vlastně slabé bití!), popř. jako klikr. Tato pozitivní motivace,  ve výcvikové praxi zatím mnohem méně obvyklá, však předpokládá podstatně větší výcvikové zkušenosti a je používána především vrcholovými cvičiteli. Úspěšně ji například používá známý holandský výcvikář Frans Slaman.