Výcvik a moje zkušenosti s elektronickými obojky značky Dogtra

Věnuji se kynologii od roku 1968 a s elektronickými výcvikovými obojky (EVO) jsem se poprvé setkal v roce 1986. Poměrně dlouhou dobu jsem byl  odpůrcem této výcvikové pomůcky a to především z toho důvodu, že jsem v minulosti, na přelomu 80. a 90. let, na vlastní oči viděl několik případů neodborného používání s negativními následky.

V průběhu první poloviny 90. let jsem strávil delší dobu v zahraničí, kde jsem se  seznámil s jedním americkým kolegou, který mě při jedné příležitosti ukázal,  jak využívá EVO při výcviku loveckých psů. Viděl jsem naprostou odlišnou práci, která mne zaujala natolik, že jsem si začal sbírat postupně informace o této problematice. V průběhu mé kynologické praxe jsem se věnoval jak výcviku služebních, tak i loveckých psů. Po návratu ze zahraničí jsem se odstěhoval na venkov a tak jsem rozhodl, že se vrátím k výcviku loveckých psů.

Začal jsem se věnovat především výcviku psů ve věku dvou – tří let, kteří měli tu smůlu, že se dostali do rukou nezkušených, ale bohužel velmi často nezodpovědných majitelů, kteří nezvládli základy výchovy a výcviku psa a tak se nutně projevily dříve či později problémy narušující vzájemné soužití. Práce s těmito psy má určitá specifika, protože nevíte, co pes zažil, jak byl "vychováván" apod. Tento výcvik je poměrně časově náročný a tak jsem postupně, ale velmi opatrně přešel k používání EVO, s tím, že jsem od samého počátku zavrhl používat EVO jako klasickou korekční pomůcku.

Během let jsem měl možnost použít více modelů známých značek EVO – dva modely Tritronics, Canicom 500, 800 a 1500, Petsafe, Bravodog, tři modely DT Systems, Innotek Scout, SportDog 1825, Remington a poprvé před 10 lety starší verzi výcvikového obojku Dogtra 600, která ještě měla 100 úrovní nastavení stimulace. Dva roky po té již následovala Dogtra 3500 NCP a v poslední době jsem měl možnost pracovat s modely Dogtra 620 NCP a Dogtra ARC 800.

Elektronický výcvikový obojek Dogtra ARC 800

Pro lepší pochopení technického řešení elektronických výcvikových obojků Dogtra a jeho smyslu velmi doporučujeme přečíst si článek, blíže pojednávající o teoretických základech fungování a používání EVO zde na našem webu: Teorie funkce elektronických výcvikových obojků a jejich využití při výcviku.

Praktický výcvik

Přesuňme se nyní od teorie k praktickému použití. Já používám EVO při výcviku dospělých psů loveckých plemen, především ohařů. Většina těchto psů neprodělala žádný výcvik, spíše se jednalo o pokusy s nevalnými výsledky, u některých se majitelé i pokoušeli o nápravu problémů pomocí EVO bez patřičného výsledku. Řada z nich i strávila podstatnou část svého života v kotci nebo na zahradě. Během období, kdy majitelé s nimi chodili ven, se většinou dostali do kontaktu se zvěří a začali ji honit a majitelé postupně s nimi přestali chodit ven. Jedná se vesměs o temperamentní psy, jejichž nervová soustava není zvyklá na pravidelnou zátěž. Většinou  mají s výcvikem spojené i nežádoucí zkušenosti. Lépe řečeno, jejich "curriculum vitae" představuje řadu otazníků, se kterými se seznamuji postupně. Přejít ihned na elektronický trénink je vyloučeno.

Chtěl bych na úvod následujících řádků upozornit, že se nejedná o návod, který může čtenář bezprostředně použít u svého psa. Jedná se spíše o vysvětlení, jak lze využít velmi efektivně obojky Dogtra s lineárním nastavením elektrostimulace.

Výcvik v poslušnosti s použitím elektronického výcvikového obojku vyžaduje patřičné znalosti a odpovídající zkušenosti. Efektivita spočívá na odbornosti cvičitele a možná to bude znít jako fráze, ale i na skutečném vztahu ke psu. Obecně ve výcviku psů platí, že spěch, nedůslednost a nedostatek sebereflexe vedou k neúspěchu, v případě EVO to platí dvojnásob.

Výcvik obecně, tzn. i bez použití EVO lze rozdělit do čtyř fází:

  1. fáze učení
  2. fáze upevňování
  3. fáze testování
  4. fáze udržování

Pokud má být elektronický trénink v poslušnosti skutečně efektivní, je nutné se oprostit od určitých stereotypů z běžného výcviku a dále od emocí, které velmi často doprovázejí případné neúspěchy ve výcviku.

Je nutné k tomuto typu výcviku přistoupit zodpovědně, protože efektivita tohoto výcviku může mít rub i líc, pokud nedodržujeme určité zásady. Následný postup bude řadě čtenářů připadat jako zdlouhavý a příliš detailní. Já jsem zase přesvědčen, že je to pouze fragment toho, co by měl cvičitel ve skutečnosti vědět, obzvlášť v případě výcviku tzv. problémových psů.

Jak jsem již uvedl, EVO užívám při výcviku převážně loveckých psů ve věku 2-3 let. Nevýhodou pro mne je, že neznám "curriculum vitae" psa, tzn. nevím, co pes zažil při výcviku ani v běžném životě, výhodou je, že mne nezná pes, který pochopitelně od samého počátku bude velmi bedlivě  sledovat mé chování a bude se snažit využít mých eventuálních chyb ve svůj prospěch. Je to od samého počátku vzájemné oťukávání "kdo z koho". Je to období ve kterém je třeba nedělat chyby, pokud nechceme pozdějí tahat za kratší konec.

V žádném případě nelze na samém začátku začít pracovat s obojkem při výcviku psa o, kterém máme málo informací. Naprosto zásadní je začít se psem správně komunikovat a budovat pozitivní vztah, přitom ale nedat psovi šanci, aby nás svým chováním dostal do nevýhodné pozice. Dva měsíce před započetím elektronického výcviku nasazuji EVO spolu s druhým běžným obojkem. Beru si s sebou i ovladač, tak aby později pes neregistroval jakoukoli změnu. Pes musí mít nošení EVO spojeno s pozitivní zkušeností tak, jako mu dáváme před vycházkou běžný obojek. V prvních dvou měsících, kdy si pes zvyká na nošení obojku, pomalu připravuji psa naprosto nenásilnou, spíše hravou formou na budoucí elektronický trénink poslušnosti.

Elektronický trénink poslušnosti

Toto pojednání je sice zaměřeno na seznámení s výhodami lineárního nastavení stimulace obojků Dogtra, nicméně si dovolím čtenáře seznámit obecně s problematikou tohoto typu tréninku.

Pokud má být trénink opravdu efektivní a budeme chtít skutečně využít potenciál těchto obojků při výcviku, je třeba se více věnovat samotné přípravě, především tehdy, pokud začínáme s EVO pracovat.

Já vždy při tomto typu tréninku vycházím z toho, s jakým psem pracuji, a tomu přizpůsobím samotný trénink. Nikdy necvičím striktně podle jedné šablony, nicméně zde se budu držet obecného popisu.

Vždy u všech psů provádím výcvik komplexně, tzn. že věnuji všem cvikům základní poslušnosti stejnou pozornost – cvičím tedy přivolání, vysílání na místo, volné sledování, chůzi u nohy, sedni, lehni - všechny tyto cviky na principu aktivního vyhýbání (active avoidance) a v průběhu výcviku zařadím i cvik odložení na principu pasivního vyhýbání (passive avoidance).

Důvod – pokud se chci později věnovat i dalšímu výcviku (nadstavbě), nelze mít rozdíly v kvalitě jednotlivých cviků. Viz např. aport – 7 druhů činností.

Obecné zásady

  1. je třeba psovi na samém počátku tohoto výcviku vytvořit optimální podmínky
  2. výcvik probíhá v 4 – 5ti denních cyklech s dvěmi nebo třemi dny odpočinku, u psů citlivých nebo jedinců, kteří mají špatné zkušenosti z výcviku dávám přednost čtyřdennímu cyklu s třídenní pauzou
  3. elektronický výcvik je především v začátku pro psa z hlediska zatížení nervové soustavy náročnější než jiné výcvikové metody, na druhou stranu je podstatně kratší; z hlediska efektivity je výhodnější rozdělit tréninkovou jednotku na dvě kratší a s ohledem na biorytmus psa provádět je ráno a v pozdní odpoledne
  4. jednotlivé cviky jsou prováděny v jedné serii o 37 opakováních, každý cvik musí být odměněn, po každé sérii následuje výrazná pochvala, z tréninku musí pes odcházet v pozitivní náladě; velmi důležité je i řazení cviků
  5. odměna je v tomto výcviku důležitým instrumentem, který má svoji strukturu a musí být přizpůsoben povaze psa; pes musí být při tomto výcviku motivován
  6. pes musí být se cvikem před započetím elektronického výcviku seznámen!!!!!!!
  7. výcvik musí probíhat  "step by step" - krok za krokem, postupně
  8. velmi důležité je v samém počátku vybrat vhodný výcvikový prostor, kde může výcvik probíhat, aniž by byl pes rozptylován; psi jsou výrazně orientováni na místo, je tedy vhodné zvolit nějaký uzavřený prostor, se kterým pes nemá spojeny žádné negativní zkušenosti
  9. výcvikový prostor si dále dělím na jednotlivá pracoviště, na nácvik místa používám drátěnou klec na desce, na nácvik sedni dřevěnou desku s neklouzajícím povrchem, na nácvik lehni používám stůl s odnímatelnou deskou atd.; tyto pomůcky jsou mobilní a umožňují mi tak měnit místa během výcviku
  10. hlavní je dobrý vztah  mezi cvičitelem a psem, v opačném případě předešlých devět bodů postrádá platnost

Aklimatizace

Elektronický výcvik přináší pro psa určitou výraznou změnu ve výcviku a proto přecházím na tento odlišný způsob práce postupně. Elektronický výcvik by měl vždy probíhat v pozitivním duchu a proto před samotným používáním elektrostimulace použiji vibrační pager.

Zopakuji:

Jak bylo uvedeno v článku Teorie funkce elektronických výcvikových obojků a jejich využití při výcviku, vibrace jsou výsledkem zkoumání odborníků z 90. let, kdy cílem bylo zkonstruovat EVO, který by umožnil navázat kontakt s neslyšícím psem, tak aby byl dostatečně účinný na straně jedné a na straně druhé zohlednil zvýšenou citlivost hendikepovaných – neslyšících psů.  Vibrace v porovnání s elektrostimulací nepůsobí na kosterní svalstvo, při dalším výzkumu bylo zjištěno, že lze jejím použitím  dosáhnout podmíněné reakce i u zdravých psů. V porovnání se zvukovým impulsem nepůsobí negativně na psychiku psa. Stále bývá slyšet argument, že vibrace je neúčinná. Tento uváděný argument má většinou účelový charakter – u prodejců, kteří obojky s touto funci nemají, anebo tento argument vyplývá z nedostatečné znalosti problematiky EVO, někdy obojí. Skutečně, vibrace použitá v situaci, kdy pes např. štve zvěř nebude mít dostatečný efekt. Je to logické, vibrace vznikla jako pomůcka pro psy hendikepované – neslyšící, tzn. pro psy, kteří jsou v porovnání se zdravou populací výrazně citlivější. V žádném případě tedy jako funkce mající korekční charakter. Jaký je tedy rozdíl ve vnímání vibrace u zdravého a neslyšícího psa? Vysvětlení je prozaické – zvuk doprovázející vibrace u zdravého psa snižuje výrazně jeho obrannou reakci, znamená to, že účinnost vibrace v porovnání s neslyšícím psem je podstatně nižší.

Proč používám na počátku elektronického výcviku vibraci? Aplikuji princip první zkušenosti. Během prvních dvou měsíců, kdy se seznamuji se psem a připravuji jej na pozdější, odlišný způsob výcviku, se snažím vybudovat se psem vztah na pozitivním principu a je otázkou, jestli mám riskovat eventuální negativní reakci psa na elektrostimulaci, když nevím jak na ni bude reagovat. I když znám detailně faktory, které ovlivňují účinnost elektrostimualce, musím respektovat určité individuální rozdíly mezi jednotlivými psy a především přihlížet i ke skutečnosti, že neznám předchozí zkušenosti psa z období jeho života, kdy žil u původního majitele.

Po dvou měsících přípravy, během které pes chodil s EVO a byl seznámen s jednotlivými cviky a já jsem na základě jeho chování zjistil, jakým nejvhodnějším způsobem psa motivovat a udržet si s ním dobrý vztah, přecházím k použití vibrace ve výcviku. Napřed si zjistím, jaká je reakce psa na použití vibrace. Znovu princip první zkušenosti, použiji vibraci tak, aby si ji pes nespojil s mojí osobou, tzn. tvářím se neutrálně a hlavně v momentě vibrace nemluvím. Použiji časový interval v rozpětí 3-5 sekund, po té vibraci vypnu a psa přilákám k sobě, pochválím a pohraji si s ním. Pokud by reakce byla i v tomto případě výrazně negativní, upustil bych od výcviku s EVO, nicméně se mi to doposud nestalo.

Než přejdeme k praktické části, zase trochu teorie. Při výcviku s EVO mluvíme o budování podmíněných reflexů. Podmíněné reflexy jsou kontrolovatelné učební procesy. Já se v tomto pojednání omezím v případě teorie na minimum, ale doporučuji čtenáři si prostudovat základy fyziologie vyšší nervové činnosti. Při výcviku v poslušnosti aplikujeme dva procesy učení:

  • active avoidance (aktivní vyhýbání) - pes pes se učí, že musí udělat něco určitého, aby se vyhnul nečemu nepříjemnému (averzivní negativní podnět)

  • pasive avoidance (pasivní vyhýbání) – pes se na určitý podnět (averzivní negativní  podnět) učí, že se musí vyhnout určitému jednání

Pojďme si aktivní vyhýbání s použitím vibrace vysvětlit na dvou cvicích a to přivolání a sedni:

  • povel je podmíněný podnět
  • mechanické přinucení a vibrace (spáruji dva podněty v jeden) je nepodmíněný podnět
  • splněný povel je podmíněný reflex
  • časová vzdálenost mezi podmíněným podnětem (povel) a nepodmíněným podnětem (mechanické přinucení a vibrace) je tzv. interstimulační interval

Vzhledem k tomu, že se jedná o interval kratší 5 vteřin mluvíme o současném podmiňování.

V našem případě  to bude v průběhu 2 (cca 1,5) vteřiny, mluvíme o načasování neboli timingu.

Jak to bude vypadat v praxi?

Cvik přivolání KE MNĚ!

Přijdeme se psem do výcvikového prostoru na 4 m šnůře, tak aby pes byl na celé délce, ale nebyla napnutá. Když je pes zády k nám, dáme povel KE MNĚ, v průběhu 2. vteřiny od povelu jemně zatáhneme šňůru k sobě a současně stiskneme tlačítko vibrace, pomalu během této činnosti couveme. Pokud pes směřuje k nám, povolíme šňůru a vypneme vibraci; pokud pes zastaví, znovu jemně táhneme a stiskneme současně vibraci a znovu pomalu couveme. Pokud pes dojdeme k nám, výrazně ho pochválíme. Nikdy nestimulujeme psa při přivolání, když je pes od nás ve vzdálenosti 1,5 m a méně! Pokud se pes zastaví v této vzdálenosti, prodloužíme vzdálenost couvnutím a teprve poté použijeme tah šnůry a vibraci. Pamatujme si, že bezprostřední vzdálenost cca v okruhu 1,5 m musí být pro psa zóna bezpečí. V momentě, kdy pes dojde do naší bezprostřední blízkosti, musí následovat v intervalu 1,5 sekundy pochvala spojená s odměnou! PSA UČÍME, NETRESTÁME!!!

Cvik SEDNI!

Dostavím se psem upoutaným na vodítku na pracoviště, kde nacvičuji cvik SEDNI! V tomto případě je to dřevěná deska s neklouzajícím povrchem, kterou pes zná již z období, kdy byl s tímto cvikem seznamován. Psa bez povelu postavím na desku, po chvíli dám povel SEDNI!, v průběhu druhé vteřiny jemně tlačím na zadek psa a současně stisknu tlačítko vibrace, v momentě kdy cítím, že pes povoluje svaly a sedá si, přestanu tlačit na zadek a vypnu vibraci. V této fázi není rozhodující rychlost, ale přesnost, znamená to od samého počátku, aby si pes korektně rovně dosedl. Pokud to podceníme a necháme psa nedosedat nebo sedat na křivo, budeme později pracně odstraňovat to, co jsme my psa špatně naučili. To platí pochopitelně i pro ostatní cviky poslušnosti. Pamatujme si, že výcvik doprovázený vysokým počtem oprav – korekcí je neefektivní, protože výrazným způsobem snižuje koncentraci a motivaci psa a bývá velmi často doprovázen snahou psa vyhnout se výcviku!!!.

Test prahové intenzity (TPI)

Cílem tohoto testu je stanovit dolní hranici, kdy pes začíná registrovat averzivní negativní podnět – elektrostimulační impuls, jako něco nepříjemného a dá to změnou svého chování najevo. V žádném případě to není zkouška CO PES VYDRŽÍ!!! Provedení tohoto testu má své zásady, které bychom měli dodržet. Já se zde ale omezím jen na to, co je v případě používání elektronických obojků Dogtra podstatné. Díky lineárnímu nastavení obojku, kdy víme, že podle modelu máme nárůst stimulace 0,8% nebo 1% (pro 127 nebo 100 úrovní stimulace) můžeme použít i podle typu výcviku krátký nebo dlouhý interval na velice nízkých úrovních. V případě výcviku, který zde uvádím, kdy pracuji se psy dospělými většinou s předchozí velmi nízkou kvalitou výcviku (velmi často spojenou i s negativními zkušenostmi) používám dlouhý impuls nízké úrovně.

Jak jsem již dříve uvedl, čím nižší je úroveň stimulace, tím vyšší je doba trvání.

V praxi to znamená, že  při testu TPI mohu v případě lineárního nastavení obojků Dogtra využít dlouhý impuls podle modelu o době trvání 10-12 sekund a to díky tomu,že nastavení těchto obojků začíná na velice nízkých hodnotách intenzity elektrostimulace.

POZOR!!! Následující postup při testu TPI lze tímto způsobem provádět pouze u obojků s lineárním nastavením. U některých EVO s klasickým nastavením s intervalem dlouhého impulsu v délce 8 vteřin lze provést pouze částečně a u EVO s časovým omezením na 4 vteřiny je třeba použít naprosto odlišný postup!!!

Znamená to, že tedy použiji při testu úroveň 1 dlouhého impulsu po dobu trvání 10-12 s (podle modelu), pokud pes nedá změnou chování najevo, že danou úroveň registruje, přecházím na úroveň o stupeň vyšší a tak pokračuji dále, až pes dá najevo, že úroveň registruje. Tuto úroveň impulsu nazývám pracovním impulsem a je odrazovým můstkem pro další výcvik. Hodnota pracovního impulsu není konečná, ta se bude v průběhu výcviku pochopitelně měnit v důsledku vlivu řady faktorů, které ovlivňují účinnost stimulace.

Přechod na elektrostimulaci

Během jednoho až dvou týdnů jsem použil při výcviku vibraci spárovanou s mechanickým podnětem. Během tohoto období jsem si ověřil chování psa na tuto odlišnou změnu ve výcviku. Jeden až dva týdny takto upraveného tréninku většině psů stačí na aklimatizaci. Nyní je potřeba přejít na vyšší intenzitu averzivního podnětu, protože vibrace má u většiny zdravých psů v této fázi účinek postupem času omezený, proto nyní přecházím na použití elektrostimulace s ověřeným pracovním impulsem, kterým je reakce psa na dlouhý impuls s časovým omezením 10-12 sekund (podle modelu) .

Postup bude stejný jak jsem jej popsal v odstavci aklimatizace u cviků KE MNĚ a SEDNI. Jediný, ale zásadní rozdíl bude, že nyní spáruji mechanický podnět s elektrostimulací (pracovním impulsem).

Nyní základním klíčem k úspěchu je dostatečný počet opakování, zakončených výraznou pochvalou a odměnou. Během tohoto procvičování brzy zaregistrujeme, že se chováním psa postupně zkracuje doba trvání dlouhého intervalu. Další věcí je i skutečnost, že u některých cviků se může vyskytnout situace, že hodnota pracovního impulsu se bude jevit jako nedostatečná. Díky lineárnímu nastavení Dogtra můžeme zvýšit hodnotu pracovního impulsu o nezbytně nutné navýšení, které si můžeme velice dobře kontrolovat. Rozdíly v nastavení hodnoty pracovního impulsu nejsou nikdy příliš veliké, lineární nastavení nám umožňuje v porovnání s většinou EVO s klasickým nastavením velmi citlivě regulovat nastavení elektrostimulace.

Shrnutí

Z hlediska užívání obojků Dogtra v praxi bych pro tuto fázi výcviku to shrnul výhody takto:

  1. Uživatel má od samého počátku elektrostimulaci plně pod kontrolou.
  2. Možnost použít vibrační pager jako prostředek aklimatizace na samotný elektronický trénink spojený s použitím elektrostimulace.
  3. Samotná práce s vibračním pagerem je i velmi dobrá příprava pro uživatele, který začíná pracovat s EVO.
  4. Lineární systém nastavení Dogtra umožňuje díky velice pozvolnému nastavení elektrostimulace pracovat s velice nízkými úrovněmi nastavení i u dlouhého impulsu – podobný jako jemný dlouhý tah vodítka či tlak ruky.
  5. Lineární systém nastavení Dogtra umožňuje uživateli velice flexibilně regulovat úrovně elektrostimulace, aniž by došlo k nějakému nechtěnému výraznému skoku při navýšení.

Obecně:

Pokud chceme být ve výcviku psů úspěšní, je třeba od samého počátku být velice důslední jak ve vztahu ke psovi, tak i k sobě samému. Eventuální chyby se pochopitelně postupně kumulují a cvičitel velmi často hledá chyby především na psovi, někdy metodách a někdy na trenérech. Pokud chceme přejít na fázi druhou – upevňování je nezbytně nutné zvládnout tuto fázi – fázi učení. Tato skutečnost platí nezávisle na tom, jestli používáme EVO či nikoli,

Velmi často si můžeme na webových stránkách přečíst o využití EVO při nácviku poslušnosti. Je to interpretováno jako trestání psa za nesplnění povelu. To je ale naprostý nesmysl. Nemůžeme v této fázi trestat psa za něco, co jsme jej nenaučili. Korekce je oprava, kdy pes nesplnil povel, opravovat psa můžeme tehdy, když to psa nejenom naučíme, ale především procvičíme!!! Nyní dáváme povel, za kterým následuje v průběhu 2 sekundy averzivní podnět – impuls, u korekce následuje zesílený averzivní podnět do 3 sekund od vydání povelu za předpokladu, že jej pes za 1,5 sekundy nesplnil.

Příklad - nácvik SEDNI!

Povel SEDNI! – interval 1,5 sekundy, následuje +++++ stimulace ------ pes si sedá -> vytváření podmíněného reflexu.

Oprava – korekce:

Povel SEDNI! – interval 1,5 sekundy, pes si nesedá, do  následující 1,5 sekundy, je použita +++++ zvýšená stimulace, je provedena oprava – korekce.

POZOR - účinnost korekce se prudce snižuje se zpožděním!

Pokud opravujeme psa se zpožděním:

5 sekund - je účinnost opravy 50%

15 sekund - je účinnost opravy 5%

20 sekund - pes si nevzpomene, co udělal špatně!!!

Fáze první - UČENÍ:

Ve fázi UČENÍ a i v následující fázi UPEVŇOVÁNÍ nepoužíváme opravy - korekci!!!

Fáze druhá – UPEVŇOVÁNÍ:

V této fázi si prověříme kvalitu předchozího výcviku a jednotlivé cviky upevníme. Nyní vystavíme to, co jsme nacvičili za ideálních podmínek, rušivým vlivům. Teprve po důkladném procvičení cviků můžeme přejít na třetí fázi. Tuto fázi můžeme nazvat konfrontací motivací. Motivace poslechnout daný povel bude tedy vystavena různým rušivým vlivům, kdy lze předpokládat, že pes se bude snažit v některých situacích dosud naučenému vyhnout. Je to fáze, kdy budeme procvičovat již naučené cviky poslušnosti v různém prostředí. Je nutné počítat, že se díky rušívým vlivům začne měnit chování psa (je nutné přihlédnout individuálně k nervové soustavě psa, vycházet i z dosavadních zkušeností výcviku, atd.). Já vždy psům, které cvičím, preventivně nevěřím, proto postupuji opravdu krok za krokem a napřed procvičuji dříve naučené s navýšenou intenzitou elektrostimulace. Ani nyní neopravuji, náplň výcviku je především zpočátku obdobná jako v předchozí fázi, ale výcvik probíhá v různých terénech, v různých modelových situacích s navýšeným pracovním impulsem. Zde postupně přecházím z dlouhého impulsu na impuls krátký. Úprava impulsu v těchto případech je velice individuální, je třeba vycházet z chování psa v předešlém výcviku a především přihlédnout k dispozicím psa a také z toho, v jakém prostředí se bude pes v budoucnu pohybovat, k jakým účelům bude využíván.

I tato fáze vyžaduje velkou pozornost a je třeba se jí velmi důsledně věnovat, především i proto, že by cílem měl být pes, který se v budoucnu bude pohybovat a pracovat bez EVO.

Pokud jsme předešlé fázi věnovali dostatečnou pozornost a psa jsme naučili pracovat na nízkých úrovních stimulace, tak i ve ztížených podmínkách nebude nárůst intenzity tak vysoký. Lineární systém nastavení Dogtra i v průběhu této fáze umožňuje dle situace flexibilně využívat oba druhy impulsu.

PRACOVAT SE PSEM S POUŽIVÁNÍM VYSOKÝCH ÚROVNÍ ELEKTROSTIMULACE NENÍ UMĚNÍ, JE TO PRAVÝ OPAK!!!

Shrnutí

V průběhu této fáze obdobně jako u předešlé pes nosí dva obojky, tzn. obyčejný a EVO. V průběhu těchto fází není elektrostimulace používána jako korekční – opravný prostředek.

Fáze třetí – TESTOVÁNÍ:

Fáze, ve které, jak se lidově říká, se "láme chleba". Nyní se ukáže kvalita předchozího výcviku v praxi, v různých modelových situacích. Jedna výrazná změna – počet obojků. Nyní budeme se psem pracovat pouze s EVO a budeme dosaženou kvalitu výcviku testovat v různých situacích a v různých lokalitách. Teprve nyní můžeme přistoupit k použití zvýšené úrovně elektrostimulace jako opravného – korekčního prostředku. Zde si připravíme navýšenou úroveň stimulace, kterou jsme doposud nepoužili, která ale pokud jsme pracovali systematicky a postupně v žádném případě nebude nijak dramatická. Existuje údaj o kolik % se má v rizikových situacích maximálně navýšit intenzita krátkého impulsu od pracovního krátkého impulsu dosaženého při testu TPI. Já tento údaj zde ale uvádět nebudu, protože jej nepovažuji za oficiálně ověřený a nechci nikoho uvádět nechtěně v omyl. I když z mých zkušeností bych jej asi mohl potvrdit jako odpovídající. Pokud během testování dojde k situaci, že pes nereaguje objektivně na povel, je tedy nutné přistoupit k opravě – korekci chování a použít tento upravený impuls. Zde je velmi důležité správné načasování – timing opravy – korekce chování.

Ideální scenář – po dobu jednoho měsíce testování uživatel nemusel použít EVO a může přejít z EVO na běžný obojek. Pochopitelně u problémových psů to může trvat déle.

Shrnutí

Tato fáze výcviku  ukáže kvalitu dosavadní práce. Pokud během samotného testování uživatel je nucen často používat opravy - korekce, nebyl v předchozích fázích dostatečně důsledný. Práce doprovázená častými korekcemi – opravami je jednoznačně špatná, pro psa demotivující a stresující. Dovolím si dodatek, to neplatí jenom v souvislosti s prací s EVO, ale pochopitelně i s jinými formami výcviku.

Fáze čtvrtá – UDRŽOVÁNÍ:

Je pochopitelné, že to co jsme psa naučili, je třeba udržovat. Zde je samozřejmě třeba přihlédnout k tomu, o jakého psa se jedná, k jakým účelům je využíván apod.

Shrnutí – výhody elektronických výcvikových obojků Dogtra s lineárním nastavením stimulace

  1. Uživatel má od samého počátku elektrostimulaci pod kontrolou.
  2. Vibrační pager umožňuje uživateli psa připravit na odlišný typ výcviku.
  3. Vibrační pager umožňuje uživateli, který neměl doposud příležitost s EVO pracovat, připravit se prakticky na následující výcvik s použitím elektrostimulace.
  4. Lineární systém díky svému nastavení umožňuje uživateli začít pracovat na velmi nízkých úrovních stimulace jak krátkého, tak dlouhého impulsu.
  5. Lineární systém umožňuje uživateli velmi citlivě a kontrolovaně regulovat úrovně stimulace dle momentální potřeby v průběhu výcviku.

Závěrem

"Moderní výcvikové pomůcky vyžadují ocelovou pěst v hedvábných rukavičkách, laskavé srdce a vzdělanou hlavu" - autor Conrad Most.

Dovolil jsem si na samý závěr pojednání "Moje zkušenosti s elektronickými obojky značky Dogtra" zakončit výrokem klasika světové a německé služební kynologie Conrada Mosta. I když jej pronesl někdy v průběhu první poloviny minulého století, tak je tento výrok stále více než aktuální. Sebelepší elektronický obojek je stále pouze výcvikovou pomůckou, která proto, aby se stala při výcviku efektivní, vyžaduje důslednost a to i vůči sobě, vyrovnaný, harmonický vztah se psem a dostatečné odborné znalosti. Největším nepřítelem cvičitele obecně je spěch a bohužel velmi často ignorantství. Elektronický výcvikový obojek nelze považovat za nějaký zázračný urychlovač, který za nás vyřeší naše výchovné a výcvikové chyby.

Dan Ryba

Autor se věnuje výcviku psů již od roku 1968. V průběhu své praxe se věnoval výcviku služebních a loveckých psů. Byl účastníkem republikových mistrovství, výběrových a mezinárodních závodů, zkoušek s různými plemeny, členem širšího reprezentačního výběru. Od roku 1978 se věnuje instruktorské a lektorské činnosti.
Červen 2015