Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.


Příprava štěněte - stopa, různá vedení

 

Věc, o které homo kynologicus obvykle moc nepřemýšlí a dělá ji, jak je zvyklý a má zažité. Je to možná trochu škoda...

Pro vlastní potřebu jsme zkoušeli různé druhy vedení, a to při učení stopování štěněte, kdy jdeme těsně za ním. U dospělých psů a větší vzdálenosti za psem to může být jinak.

Vše bez stopovacího postroje, jen s řetízkovým obojkem. Stopovací postroj jsme naposledy používali cca před 15 - 20 lety u Novofundlandského psa (ano, i s ním jsme stopovali, dokonce i na závodech), pak se to jaksi samo vytratilo a stačí nám obojek. Ale nic proti stopovacím postrojům, jen nemáme moc důvod je používat. A je to určitě i jen otázka zvyku.

1. Horní vedení - s ním nemáme vlastní zkušenosti, osobně jsme nikdy nepoužívali, proto ponecháme na hodnocení těm, kteří používají. Zde by asi bylo v případě jeho použití opravdu vhodnější použít stopovací postroj, který by nebránil psovi v pohybu hlavou a neměl tendenci mu ji tahem vodítka zvedat jak je tomu při připnutí vodítka za obojek. Pak by asi bylo vhodné a bez problémů.

2. Spodní vedení, pod zadníma nohama - když jdeme těsně za psem (abychom dobře viděli pamlsky ve stopě a stopu vůbec), při vzpřímené chůzi by stopovačka nepříjemně řezala psa do slabin. To nás nutí jít v předklonu, což je jednak nepohodlné pro psovoda (na konci stopy vám to záda spočítají), jednak pokud pes táhne, je ho obtížné s rukama u země udržet.

3. Spodní vedení, stopovačka pod jednou přední nohou. Výhodou proti předchozímu je, že můžeme jít vzpřímeně, vidíme dobře před psa a protože jdeme vedle něj, ani jej moc nevychylujeme ze správného postavení v ose stopy. Ovšem při následování psa z větší vzdálenosti je toto vybočování pravidlem, s následným často šikmým zaleháváním předmětů, což je penalizováno. Kupodivu je tento způsob dost častý, což je pro nás trochu s podivem, ale každému, co mu vyhovuje.

4. Spodní vedení s použitím dvou vodítek - samozřejmě jen u "štěněcích" stop. Tomuto způsobu jsme dali název Přemysl Oráč a osvědčil se nám pro daný účel (sledování psa těsně za ním) nejlépe. Umožňuje psovodovi jít vzpřímeně, vidět perfektně před psa na stopu a pamlsky, snadno ustát případný tah psa (možno jít v záklonu) a psa nijak nevychylovat. Samozřejmě je třeba odolat pokušení (i podvědomému) pomocí dvou vodítek kočírovat psa (tedy když stopa zahýbá doprava, zatáhnout za pravé vodítko). Žádné "Hot" a "Čehý" (pokud mladší ještě vůbec vědí, co to je). Tento způsob moc často nevídáme, a je to škoda. Je fakt, že je trochu legrační, připomíná kromě Přemysla Oráče člověka se sekačkou na trávu (další vtipné poznámky jistě v komentářích), ale fakt je, že se opravdu osvědčil.