Princip činnosti elektronických výcvikových obojků

Pes s elektronickým výcvikovým obojkem

Tyto moderní výcvikové pomůcky, dříve spíše známé pod nepřesným označením elektrické obojky, umožňují dříve nepředstavitelným způsobem zefektivnit, zrychlit, usnadnit a zpřesnit výcvik psů, zejména při jejich vzdálení od psovoda, a posouvají profesionální i amatérskou kynologii na zcela jinou úroveň. Značně mohou pomoci i běžným majitelům psů, kteří jinak nemají výcvikové ambice, v jejich každodenním soužití se svými psími kamarády. Že to vše platí v případě jejich správného používání a v rukou zkušených, či alespoň poučených cvičitelů, je snad samozřejmé – více zde o výcviku s elektronickými výcvikovými obojky.

Jak funguje elektronický výcvikový obojek

Elektronický výcvikový obojek se skládá ze dvou částí: povelové (vysílací), pomocí které vysílá osoba provádějící výcvik podněty psu, a přijímací, tvořené obojkem s přijímačem. Obě části jsou velmi lehké, avšak dostatečně robustní a odolné. Ovladač drží cvičitel v ruce, popř. jej má zavěšen na krku, snadno se rovněž vejde do kapsy. Podněty jsou dvojího druhu: zvukové (resp. ultrazvukové) signály a slabé elektrické impulsy (stimulace). Další možností je použití vibrací, spreje apod.

Zvukový signál (nebo vibrace) slouží jako upozornění psu, popř. může také nahradit na velké vzdálenosti běžnou ultrazvukovou píšťalku. V případě, že pes neuposlechne slovní nebo jiný povel, může být vyslán stimulační elektrický impuls. Ten je sice pro psa zcela neškodný, avšak dostatečně nepříjemný a pes si jej velmi rychle spojí s neuposlechnutím vydaného povelu, takže obvykle postačuje jen málo slabých impulsů a pak už stačí jen slovní povel doplnit zvukovým signálem. Po zafixování povelu stačí už jen slovní povel.

Alternativou je naopak vyslání slabého elektrického impulsu vždy, když pes něco udělá správně, tedy jako pochvala. Slabé "zabrnění", psovi příjemné, má podobnou funkci jako "poplácání" (což je vlastně slabé bití!), popř. jako klikr. Tato pozitivní motivace, ve výcvikové praxi zatím mnohem méně obvyklá, však předpokládá podstatně větší výcvikové zkušenosti a je používána především vrcholovými cvičiteli. Úspěšně ji například používá známý holandský výcvikář Frans Slaman.

Rovněž se osvědčuje použití vibrací pro pochvalu. Každopádně je třeba, zejména u méně běžných postupů, dobře předem postup výcviku rozvážit (v případě, že sami nejste zkušenými cvičiteli, se raději poradit se zkušenějším kolegou) a použití jednotlivých podnětů a způsob výcviku pak již neměnit. Rozhodně tedy "nedělat na psovi pokusy" a stále něco zkoušet, to ho jen zmate. Elektronické výcvikové obojky nabízejí značné možnosti, někdy ale platí, že méně je více a vyplatí se používat způsob výcviku, kterému dobře rozumíte (a kterému především rozumí Váš pes).

Ano, v principu jde o dobře známé podmíněné (slovní nebo posunkový povel, zvukový nebo vibrační signál výcvikového obojku) a nepodmíněné (elektrická stimulace) podněty a výcvik probíhá standardně s využitím podmíněných a nepodmíněných reflexů, jak to známe z klasického výcviku. Technické prostředky jen vše značně usnadňují, zpřesňují a zrychlují. A hlavně "dosáhnou" na psa i v případech, kdy je ruka i vodítko krátké.

 

Co je třeba zdůraznit pro správné pochopení:

Obrovská účinnost elektronických výcvikových obojků a nesrovnatelná efektivnost výcviku s jejich pomocí není dána nějakou jejich razancí (ta tam není, navíc má cvičitel díky jemně odstupňované intenzitě stimulace na rozdíl od jiných metod zcela pod kontrolou přesné působení na psa), ale možností okamžitého zásahu ve správné chvíli a ať je pes kdekoliv, což je jakýmkoliv jiným způsobem nedosažitelné.

 

Podívejme se trochu blíže do nitra elektronického výcvikového obojku

I když to z popisu výše může vypadat jednoduše, profesionální elektronický výcvikový obojek je ve skutečnosti velmi důmyslné a technicky poměrně složité zařízení, obsahující kromě miniaturního radiového vysílače a přijímače, měniče napětí a dalších součástí značně sofistikovanou elektroniku, založenou na mikroprocesoru a digitální technice. Toto zařízení tedy obsahuje malý specializovaný počítač, řídící jednotlivé funkce obojku, provádějící kódování signálu (každý pár ovladač – obojek musí mít unikátní kód, aby se zabránilo nežádoucímu působení jednoho ovladače na více psů), přenos povelů včetně zvolené síly impulsu od ovladače k obojku a rovněž řídící a kontrolní funkce. Moderní elektronické výcvikové obojky mají totiž zabudován systém kontrolních činností z hlediska funkce i ochrany psa; např. omezení působení trvalé stimulace na několik sekund apod. Toto malé zařízení na krku psa toho tedy musí zvládnout poměrně dost, a to vše ve velmi náročných podmínkách plných pohybu, otřesů, změn teplot apod.

 

Ing. Miloš Hušek