Přivolání, ovladatelnost, lovecké pudy, nežádoucí činnost (Luboš Jánský)

Autor článku se štěnětem německého ovčáka Safira Favory Cross

Psy mám rád nejen jako pracovní pomocníky, ale také jako kamarády a partnery pro volný čas. Bezkonfliktní vztah se psem při výcviku i procházkách předpokládá, aby můj partner byl ovladatelný. K dobré ovladatelnosti psa při procházkách, výcviku i práci je nutné jeho spolehlivé přivolání.

Ze svých zkušeností vím, že při potlačování jeho loveckých a kořistnických pudů jsem na psa "krátký" a nedokážu jej vždy spolehlivě ovládat. Poznal jsem, že k tomuto účelu může dobře posloužit elektronický obojek. Dříve než jsem se rozhodl si jej zakoupit, chtěl jsem získat co nejlepší teoretické vědomosti.

Historie a metodika výcviku psů

Výcviku psů ve sportovní kynologii se věnuji již několik desetiletí. V první polovině mojí sportovní kynologické činnosti jsem své psy cvičil podle národního zkušebního řádu. Ten první, který jsem zažil, byl vydán Svazarmem. Jeho hlavním autorem by pan Jan Skuhrovský, tehdejší předseda kynologie. Po něm následovala celá řada více či méně upravených zkušebních řádů, které vycházely z toho prvně zmíněného. V současnosti své psy připravuji pro zkoušky IPO, SchH.

Od začátku osmdesátých let minulého století pracuji i ve své profesi se služebními psy u Policie ČR. I při profesionální práci v kynologii se dají výborně využít zkušenosti získané ve sportovní kynologii, neboť metodika výcviku psů je prakticky stejná a příprava psů pro služební činnost je nadstavbou cviků naučených sportovním přístupem. Rozhodující je však vhodnost povahových vlastností psa.

Metodika výcviku psů pomocí elektronického výcvikového obojku

Před několika lety, na Mistrovství Německa německých ovčáků (BSP), jsem si zakoupil videokazetu, zaměřenou k metodice používání elektronického obojku. Tuto kazetu vydal několikanásobný Mistr BSP, Mistr Evropy, Mistr světa MUDr. Helmut Reiser, který společně s Bartem Bellonem názorně popisuje a vysvětluje principy používání, jak říkají, "KONTAKTNÍHO OBOJKU". Používání tohoto technického označení považuji za vhodné především proto, že mezi kynologickou, většinou málo informovanou veřejností je používání "elektrických obojků" při výcviku někdy nepopulární. Plyne to buď z nesprávného používání této pomůcky v jejich okolí nebo často jenom z doslechu většinou nepřesných, zprostředkovaných informací. Netvrdím, že nemají pravdu, ale takové informace se často nezakládají na pravdě a bývají to předsudky.

Pro používání kontaktního obojku jsem se rozhodl především z důvodů zlepšení ovladatelnosti mojí fenky německého ovčáka Kessy, která je temperamentní a má výrazně vyvinuty lovecké pudy. To činilo potíže při výcviku a pohybu mezi psy. Elektronický obojek jsem chtěl využít k procvičení ovladatelnosti a přivolání.

Rozhodl jsem se pro obojek značky CANICOM s dosahem do 200 m (CANICOM 200) francouzské výroby, který je kvalitní a má u nás zajištěn precizní servis.

Příprava k výcviku

Vybaven základními teoretickými zkušenostmi z videa semináře dr. Reisera jsem přistoupil k jeho používání. Obojek jsem Kessy připevnil vždy již v kotci, přičemž jsem ji nezapomněl odměnit pamlskem. To jí bylo osm měsíců. Nejméně dva měsíce jsem vydržel obojek vůbec nezapínat a s fenkou jsem dále pracoval na zlepšení její ovladatelnosti. Podotýkám, že výcvik v poslušnosti na cvičáku probíhal bez větších potíží, byla pozorná a při poslušnosti jednotlivé cviky plnila ochotně, včetně rychlého přivolání. Nepřesnosti byly v přisedání k noze. Kessy již dobře rozuměla jednotlivým povelům a plnění cviků. Při volném pohybu mimo cvičiště se u ní projevovaly lovecké pudy a po navětření zvěře byla hůře ovladatelná. Několikrát se stalo, že prohnala zajíce. Jindy u ní převládl zájem o psy a její přivolání v těchto situacích bylo problematické.

Začátek výcviku

Po dvou měsících nošení kontaktního obojku jsem jej zapnul a nastavil na stupeň jedna. Poprvé jsem se rozhodl obojek použít k zamezení nežádoucí činnosti (např. při jejím nežádoucím olizování a konzumování trusu zvířat a ptáků). Na stupeň č. 1 Kessy nezaregovala. Zvýšil jsem na stupeň č. 2. Při olizování zájmové věci, jsem zavelel "FUJ" a následně stiskl tlačítko ovladače. Fenka zareagovala svým trhnutím a od nežádoucího jednání upustila. Pokračoval jsem v postupu, ale uvědomoval jsem si, že musím začít předvídat, kdy se Kessy na nežádoucí činnost chystá a předem jí v tom zabránit. Kessy jsem v nežádoucí činnosti zabránil již při dalším pokusu olíznout zájmový objekt. Ve fázi, kdy začala trus větřit, byla napomenuta povelem "FUJ!" a v zápětí dostala elektrický impulz na stupni 2, což jí od nežádoucí činnosti odradilo. Okamžitě poté, co správně zareagovala, byla odměna pamlskem. Pamlsky nosím při procházkách a výcviku stále u sebe, společně s míčkem opatřeným asi půlmetrovou šňůrkou. To byla první zkušenost a počáteční úspěch. V tomto postupu jsem s Kessy pokračoval, ale povel jsem již nepoužíval. V případě, že se začala o nežádoucí pachy zajímat, dostala impulz. Postupně se její zájem o tyto věci výrazně snížil. Občas se stane i nyní, že jí některé takovéto věci více zajímají. Ve většině případů si ale nedovolí je ochutnat. Pro případ, že by je přeci jenom chtěla ochutnat, použiju kontaktní obojek.

Odnaučení pronásledování zvěře

Podobně postupuji i při zlepšování její ovladatelnosti při navětření nebo spatření zvěře. První zkušenost s přivoláním od zvěře Kessy získala tehdy, když několik desítek metrů před ní vyběhl srnec. Byl to velmi silný podnět, kterému nemohla odolat. Na povely k přivolání vůbec nereagovala a srnce pronásledovala. Byla vysoká tráva, která jí zhoršovala výhled. Na stupeň č. 4 sice krátce zareagovala, ale pokračovala v pronásledování. Zdvojnásobil jsem impulz příslušným tlačítkem ze stupně 4 na 8. To již Kessy v pohybu takzvaně "vykolejilo", zvolnila svůj pohyb, ale její reakce na povel k přivolání se ještě nedostavovala. Zopakoval jsem povel k přivolání. Mezi tím se jí srnec ztratil z dohledu za křovím a Kessy se zastavila. Přivolání jsem ještě jednou zopakoval. Kessy zareagovala a začala se vracet. Připravil jsem si balonek, do kterého se po přiběhnutí vášnivě zakousla. Bylo zřejmé, že její lovecké pudy byly přeorientovány. Balónek jsem jí nedal, ale tahal jsem se s ní.

Podobná situace se opakovala ještě asi dvakrát, ale se zajícem. Kessy byla vždy po přiběhnutí odměněna zákusem do balónku. Při následném, asi třetím spatření zajíce a včasném zavelení "KE MNĚ!" se Kessy ochotně vrátila s vědomím, že bude odměněna zákusem do míčku. Zdůrazňuji, že když jsem viděl, že reaguje na přivolání, nepoužil jsem ovladač kontaktního obojku. Po několika takových opakováních se již i po spatření zajíce začne rychle vracet ke mně ještě před povelem. Vždy ji odměním zákusem do balonku, o který se s ní potahám.

Důslednost - výcvik nikdy nekončí

Je nutné si uvědomit, že proces výcviku psa nikdy nekončí. Proto je nutné, aby pes nosil kontaktní obojek prakticky stále. Psovi jej připneme před vyjitím z kotce nebo vystoupením z auta. V opačném případě psa brzy naučíme rozlišovat, kdy obojek má – musí poslouchat, a kdy obojek nemá, stává se volným a nemůžeme jej ovládat. Při občasném - kontrolním - cvičení bez obojku pes cvičí přesně a nevnímá to, že jej nemá.

Kontaktní obojek slouží při výcviku psa k posílení povelů psovoda – je jeho prodlouženou rukou. Po správném splnění cviku musí přijít odměna, které jej upevní.

Kontaktní obojek je výcvikový prostředek, není výzbrojí psovoda!!!

Luboš Jánský

Autor se již několik desítek let aktivně věnuje sportovní kynologii, téměř 30 let pracuje se psy rovněž profesionálně u Policie ČR. Kromě vlastní výcvikové činnosti působí jako lektor a pořádá přednášky a školení výcviku psů v kynologických klubech.
Červenec 2008

Jaromír Vácha a Luboš Jánský při reprezentaci v r.2007

Na stupních nejvyšších. Jaromír Vácha (vlevo) se psem Ergem Hartis Boh. Vicemistr světa 2007.
Vpravo autor článku Luboš Jánský.