Konkrétní použití elektronického obojku v lovecké praxi (Mgr. Vladimír Tancík)
V Myslivosti č.1/2008, příloha Lovecký pes jsem uvedl, že motivací ke koupi elektronického obojku (EO) byla blízkost dopravních komunikací a lovecká vášeň mnou chovaných psů – bíglů.
Ještě než byl článek uveřejněn, uvědomil jsem si chybu, kterou jsem v článku nepopsal. Spočívala v porušení zásady používat EO pouze na psa, kterého vidím a mohu se přesvědčit o jeho reakci.
Dohledávka srnce
V srpnu 2007 jsem střelil srnce. Rána nebyla ideální a srnec odešel. První chybou bylo, že jsem vypustil k dohledávce dva psy najednou v očekávání smečkové práce. Nestalo se. Vrátil jsem tedy fenku do auta, vzal psa na řemen a vydal se předpokládaným směrem. Pes šel do řemene, ale svažitý terén a hustý, keřovitý porost neumožňoval řemen dále používat. Psa jsem vypustil. Bígl je znám tím, že nehlásí úplně ideálně, což se potvrdilo. Se vší pravděpodobností čekal u kusu, ale já už pro tmu a hrozný terén neuměl pokračovat. Zapískal jsem, ale bez odezvy. Pískám a volám znovu, výjimečně jsem použil zvukového signálu. Pořád nic. Ztratil jsem nervy a použil signál stupně 6. Ozvalo se zakňučení a pes přiběhl. Dostal pochvalu, ale já bych zasloužil pořádně vynadat. Srnce jsme našli ráno, asi 80 metrů od místa, kde jsem večer skončil.
Bíglové hledají jezevčíka
Od lednových dnů jsem získal nové zkušenosti a poznatky. Zúčastnil jsem se hledání obvykle mnohem "ukázněnějšího" jezevčíka se svými psy. Opět dobrá zkušenost. Bíglové slídili po lese plném srnčí zvěře, ale jezevčík nikde. Vyplašený srnec mě téměř srazil z lesní cesty a psi hned za ním. Jak daleko a na jak dlouho? To určuji já. Vytahuji v klidu EO a pískám, nic. Písknu znovu, nic. Zapínám tedy EO, a pískám naposledy. Následuje "pozdrav" psovi i fence. To v době, kdy je slyším hlásit tak 200-300 metrů daleko, v křovinatém lese. Během pár sekund jsou oba dva psi u mě a srnec si může v klidu odpočinout. V tento den stačí již jen písknout. Vím, že jsem porušil dobrou zásadu použít EO jen na přivolání, pokud psa vidím, ale to už bych ho taky nemusel vidět nikdy. Psi jsou chytří a vědí, že pamlsek je v případě poslechnutí nemine. Nakonec se nám podařilo švagrova jezevčíka najít, ale až druhý den po vyhlášení pátrání. Motal se na polích jiného revíru, pár metrů od cesty. Švagrův dotaz na zapůjčení obojku přišel ještě téhož večera.
Vyhánění zvěře z polí
V pozdějších jarních měsících se účastním řady vyhánění zajíců, srnčí zvěře a koroptví z polí, na kterých rostou pícniny. Zde je situace podobná. Mí dva bíglové se prohánějí v lucerce 50 metrů vedle výmarského ohaře a zajíci i koroptve z otických polí utíkají a odlétají pryč. Pro tentokrát je to dobře, začíná sečení porostů. Opět jsme pár desítek metrů od silnice první třídy. Já jsem však v klidu. Mám kvalitní obojky Canicom 800. Kolegyně již vyměnila tři EO a další si nekupuje, chtěla ušetřit nákupem levnější značky a ztratila důvěru.
Canicom je jistota
Je květen, má fenka je ve vysokém stupni březosti. Přestože je poměrně poslušná, používám u ní pořád EO. Vůbec nemám strach, že bych mohl fence či štěňatům ublížit. Auto jedoucí padesátikilometrovou rychlostí ublíží více. Vyzkoušel jsem si pro připomenutí obojek na sobě.
Přes všechny popsané chyby i dobré zkušenosti vím, že je lepší zvolit profesionální výrobek, s dobrým uchycením k vodítku, vodotěsný, bez zbytečných výstupků a antének. Ušetřených několik tisíc vstupní investice se následně nevyplácí při hledání ztraceného přijímače nebo psa.
Další informace o bíglech, chovatelské stanici, fotografie, články v tisku apod. naleznete na internetových stránkách autora na www.beagleop.cz.
Mgr. Vladimír Tancík
Autor je od r. 1997 aktivním myslivcem a od r. 2008 jednatelem MS Slezská Hořina Brumovice, od r. 2002 chovatelem bíglů a členem Beagle clubu ČR, od r. 2007 má chovatelskou stanici "Z Otické sopky". Je úspěšným cvičitelem a dvakrát se svými psy získal 1. cenu BZH. Pravidelně organizuje celostátní BZH v Brumovicích, publikuje v Myslivosti a Zpravodaji Beagle clubu ČR.
Květen 2008
