Faktory ovlivňující účinnost elektrostimulace

V tomto článku se budeme věnovat faktorům ovlivňujícím účinnost elektrostimulace. V článku Elektrostimulace a její účinky jsme se seznámili, jak elektrostimulace působí na organismus psa. Dále jsme se v článku Test prahové intenzity seznámili s termíny TPI, pracovní impuls atd. Pro správné používání elektronických výcvikových obojků (EVO) je třeba výše uvedené informace dále rozšířít.

Faktor č.1 – Hmotnost psa a podíl kosterního svalstva

Jak již zřejmě vyplynulo z výše uvedených článků, bude jinak na určitou hodnotu pracovního impulsu reagovat pes o hmotnosti 10 kg (např. králičí jezevčík) a jinak čtyřicetikilový německý ovčák.

Králičí drsnosrstý jezevčík. Majitel a cvičitel Miroslav Boháček. Ilustrační foto.

Rozdíl třiceti kilogramů pochopitelně bude hrát významnou roli, ale to není jediné, co je třeba mít na paměti. Jak jsem již dříve uvedl v článku Elektrostimulace a její účinky, podíl kosterního svalstva činí 30-50% v závislosti na konstitučním typu psa. Co to znamená v praxi? Budeme mít tři 30kilové psy:
A) 30% podíl, tzn. 9 kg kosterního svalstva, tohoto psa budeme brát jako dolní hranici.
B) 40% podíl, tzn. 12 kg kosterního svalstva, budeme jej brát jako střed.
C) 50% podíl, tzn. 15 kg, budeme jej brát jako horní hranici.
Máme tedy tři psy o stejné hmotnosti, ale různého konstitučního typu a tedy i rozdílné centrální nervové soustavy. V praxi to znamená, že lze jednoznačně předpokládat, že každý z těchto psů bude reagovat na jinou úroveň elektrostimulace – pracovní impuls.

Viro od Policie in memoriam, německý ovčák, služební pes Policie ČR. Psovod Roman Šonský. Ilustrační foto.

Převeďme si to do praxe. Jinak bude reagovat skotský ovčák – collie a jinak třeba bulteriér, přestože oba jedinci dosahují stejné hmotnosti. Měl jsem psa amerického vodního španěla, který reagoval na podstatně vyšší úroveň stimulace než několik fen ohařů o stejné hmotnosti, ale vyšší kohoutkové míře.

Nejenom to, můžeme mít psa o hmotnosti 20 kg s 50% podílem kosterního svalstva, tzn. 10 kg, a když jej porovnáme již s dříve uvedeným psem A), tj. 30kilový pes na dolní hranici, zjistíme, že pes celkově o 10 kg lehčí bude odolnější než pes třicetikilový, protože u dvacetikilového psa v tomto případě je podíl kosterního svalstva 10 kg a u třicetikilového A) jen 9 kg.

Čtenáři to možná připadá jako příliš detailní, nicméně mojí zkušeností je, že velká část uživatelů vůbec nebere na tyto skutečnosti ohled. Stačí se podívat na různá diskusní fóra či sociální sítě, kde si někteří "uživatelé" zjišťují, jaký pracovní impuls mají použít.

Hodnota pracovního impulsu je vždy ryze individuální záležitost a má být výsledkem správně provedeného testu TPI.

Faktor č.2 – Momentální stav kosterního svalstva a s tím související tepová frekvence

V úvodní části jsme se seznámili s tím, že předmětem elektrostimulace je kosterní svalstvo, které tvoří 30-50% celkové hmotnosti psa. Srdeční pumpa pak vhání do těchto svalů krev, podle pohybové aktivity psa to činí 25-75% z celkového množství krve. Podíl krve na celkové hmotnosti činí cca 8-9%.

Co to znamená pro nás v praxi? Čím více jsou prokrveny kosterní svaly, tím vyšší je tepová frekvence . V praxi to znamená, že pes, který je v klidu a má tepovou frekvenci 75 tepů za minutu, bude mít za pohybu tepovou frekvenci vyšší, tím pádem pracovní impuls bude měnit svoji hodnotu směrem nahoru. Tepovou frekvenci lze u psa změřit podhmatem na vnitřní straně stehna.

Pro řadu čtenářů to je otravná teorie, nicméně je nezbytně nutná pro pochopení, jak správně používat elektronický výcvikový obojek v praxi.

Good Reason Pascual, německý krátkosrstý ohař, import z USA. Majitel autor článku. Ilustrační foto.

Faktor č.3 - Vnější klimatické podmínky, stav srsti

Jaký vliv mají vnější klimatické podmínky a stav srsti, zejména její vlhkost, je spolu s technickým řešením tohoto problému popsáno v článku Co je to SSC?, popisujícím speiální funkci elektronických výcvikových obojků firmy Martin System.

Faktor č.4 - Množství vody v organismu psa

Úbytek vody v organismu psa – dehydratace má za následek zvýšenou citlivost na elektrostimulaci, tuto skutečnost je třeba brát v patrnosti především v letním období.

V případě, že dojde u psa k výraznému úbytku vody v organismu, dostavují se křeče – nekontrolovatelné kontrakce kosterního svalstva. Běžnou lehčí formou dehydratace je průjmová stolice. Dále dochází k zvýšené dehydrataci při práci v horkém počasí. Pro uživatele to znamená, že by měl  uvedené skutečnosti brát v potaz při používání EVO v praxi.

Znamená to, že v případě úbytku vody v organismu psa se stává kosterní svalstvo citlivější na elektrostimulaci oproti normálu.

Z toho pro nás plyne, že v případě, kdy zjistíme, že pes trpí průjmem, nebudeme se věnovat výcviku a je naproto jedno jestli s EVO či bez něj, ale budeme věnovat tomuto zvýšenou pozornost. V případě výcviku v horkém počasí bychom vždy měli klást důraz na správný pitný režim a pokud např. lovecký pracuje delší dobu v horkém počasí, zohlednit tuto skutečnost snížením nastavení úrovně elektrostimulace.

Jogurt z Býchorska, německý krátkosrstý ohař. Chovný všestranný pes. Chov Pavel Vach. Ilustrační foto.

Faktor č.5 - Tloušťka tukové vrstvy

Rovněž tloušťka tukové vrstvy má vliv na působení elektrostimulace.

U psů se silnější tukovou vrstvou je nutné počítat s tím, že účinek elektrostimulace bude nižší. Znamená to, že u takového bladhaunda bude díky silnější tukové vrstvě účinnost nižší v porovnání třeba s chrtem.

Síla tukové vrstvy snižuje účinnost elektrostimulace.

Faktor č.6 - Vzdálenost kontaktních bodů přijímacího obojku

Současné normy ECMA v souladu s příslušnými obecnými normami upravují, že maximální vzdálenost mezi kontaktními body činí 50 mm. Nicméně u dnes nabízených modelů EVO se vzdálenost kontaktních bodů pohybuje okolo 33-35 mm.

V minulosti často EVO používaly mnohem větší vzdálenost kontaktních bodů, čímž docházelo ke stimulaci mnohem větší části svalové tkáně. Více informací v článku Historie elektronických výcvikových obojků.

Faktor č.7 - Individuální a plemenné rozdíly

Tak jako u lidí i u psů zaznamenáme určité individuální rozdíly, tyto  je třeba respektovat a brát v potaz.

Variabilita psa domácího je neporovnatelná s jakýmkoli jiným živočišným druhem, existuje více než 300 plemen a tak lze mezi nimi najít  podle různých kritérií značné rozdíly.

To se pochopitelně projevuje i v oblasti využívání EVO v praxi. V různých experimentálních studiích byla použita řada plemen (belgický ovčák malinois, německý ovčák, beagle, anglický setr, norský elkhound apod.). Bohužel se řada těchto studií liší zadáním, parametry a přístupem, takže nelze z těchto výsledků činit jednoznačné závěry.

Faktor č.8 - Momentální psychická a fyzická kondice

Psychická a fyzická kondice jsou jako dvě spojené nádoby, které se navzájem ovlivňují.

Špatná fyzická nebo psychická kondice jednoznačně vylučují použití elektronického výcvikového obojku.

Při používání EVO by měl majitel psa zvážit, jestli pes nebyl vystaven v předchozím výcviku nadměrnému stresu, jestli i vztah mezi ním a psem je opravdu vyvážený a pochopitelně jestli je i v odpovídající fyzické kondici. Pokud se pes chová vůči cvičiteli submisivně nebo naopak agresivně, měl by se takový cvičitel stoprocentně vyhnout práci s elektronickým obojkem a spíše přehodnotit svůj dosavadní přístup ke psovi.

Elektronický výcvikový obojek v žádném případě nedokáže zakrýt nedostatky ve výchově a výcviku nebo špatný vztah cvičitele ke psu.

Úspěchy v jakémkoli oboru kynologie jsou vždy výsledkem dlouhodobé poctivé práce a odbornosti. To dokazují výsledky úspěšného, ale skromného policejního kynologa Romana Šonského (uprostřed).

Dan Ryba

Autor se věnuje výcviku psů již od roku 1968. V průběhu své praxe se věnoval výcviku služebních a loveckých psů. Byl účastníkem republikových mistrovství, výběrových a mezinárodních závodů, zkoušek s různými plemeny, členem širšího reprezentačního výběru. Od roku 1978 se věnuje instruktorské a lektorské činnosti.
Srpen 2015